Osvětlení v ložnici, které neruší spánek partnera
Ložnice má jeden hlavní úkol: umožnit oběma spícím kvalitní odpočinek. Jenže každý má jiný rytmus. Jeden usíná dřív, druhý ještě čte nebo kontroluje telefon. Právě tady vzniká většina konfliktů kvůli světlu. Řešením není zhasnout úplně, ale rozdělit světlo tak, aby každá strana postele měla vlastní zdroj a světelné paprsky se nekřížily uprostřed místnosti.
Základem je oddělené ovládání. Dvě nástěnné lampy nebo dvě stojací svítidla u každé strany postele znamenají, že jeden může svítit a druhý mít tmu. Světlo by mělo směřovat dolů, ideálně na knihu nebo na podlahu, ne do prostoru. Pokud partner čte, pomůže i nízká intenzita a teplá barva světla okolo 2700 K, která méně ruší tvorbu melatoninu. Vhodné je také použít stmívač, protože náhlé rozsvícení v noci budí víc než postupné přisvícení. Praktické tipy, jak vybrat čtecí lampičku u lůžka podle směru kužele a výšky, ocení každý, kdo nechce kompromis mezi čtením a spánkem.
Důležitá je i výška a směr světla. Lampa umístěná příliš vysoko oslní partnera při sebemenším pohybu. Naopak příliš nízko nutí čtenáře kroutit se a hledat správný úhel. Ideální je výška očí vsedě, kryt směřující dolů a mírně ke zdi, aby se světlo rozptýlilo a nevytvářelo ostrý kužel do prostoru. Pomůže i orientační noční světlo u podlahy, které stačí na cestu na toaletu a přitom neprobudí toho druhého.
Nakonec myslete na materiál a barvu stínidla. Tmavé a neprůhledné stínidlo drží světlo tam, kam má, kdežto průsvitné látkové rozptyluje paprsky do celé místnosti. Pokud to dispozice dovolí, přidejte závěs nebo paraván mezi postelemi, který světlo částečně pohltí. Osvětlení v ložnici nemá být designovým cvičením, ale nástrojem, díky kterému se oba vyspí dobře i ve chvíli, kdy jeden ještě bdí.